Jak už většina mých přátel ví, můj život se přelil do další fáze. A to pracovní. Škola je nejspíš nadobro pasé a teď už mě čeká jen ta práce. S tím souvisejí mé tužby a motivace do další práce.

Dnes mi do mailu přišel email s textem: „Pročpak už tu celou věčnost nic nebylo? A kdy budou další články? Fandim ti.“ Musím odpovědět, že zde už nejspíš nikdy.

Odpověď není tak jednoduchá, jak se ale zdá. Zezačátku mi defaultní template (nastavený webdesign) nevadil, po kratší době jsem z něj udělal orandžové monstrum, teď už mi vadí mnohem víc. Stejně tak i styl, kterým píšu a články, které vydávám. Rozhodl jsem se tedy uzavřít trpaslika, jak ho známe všichni doteď a pokusit se o pár změn…

…Díky pracovní vytíženosti a mému dlouhodobému zranění však nemám tolik času předělat blog na úroveň, kterou bych si přál, což znamená, že ani nevím, kdy se nová verze trpaslíka ukáže světu. Přestože si už vydělávám, nemám dostatek volných peněz, abych si mohl zaplatit kodování nového designu (který už mám navrhnutý), navrtání ho na Wordpress a doprogramování několika utilitek, který bych chtěl na blogu mít.

Sečteno, podrtženo. Je možné, že trpaslíka v3.1 uvidíte příští týden, je možné, že už nikdy. Tudíž by bylo nejlepší místo chození na tuto stránku každý den si přidat RSS do své čtečky (pokud nerozumíte těmto slovům, tak můžu doporučit Google). Uvidíme, jestli se uvidíme, hezký podzim přeji všem, zvláště pak trpaslíkům.

PS: dovolím si skončit také písničkou, která mě tento týden zasáhla nejvíc z osobních důvodů, které nebudu jmenovat.